Praha mu pomohla mezi prvními. Až se vymaní z cizího chomoutu, Havana jí to vděčně vrátí. Za ty, komu se ubližuje, umí nasadit i krk. Jihoafrickou agresi proti Angole porazily kubánské pluky. Dorazily tím i režim apartheidu. Desetitisíce kubánských lékařů a sester pomáhají v zahraničí dodnes. To díky nim vidí milióny těch, kdo by se jinak šourali s bílou holí.

Kukuč do kamer nadře i silikonová metresa. Charisma je o kuráži, invenci a charakteru. Fidela zdobí famózně. I poté, co mu Gorbačov a Jelcin cukli kobercem. Cizině nabídl jen byznys, výhodný pro obě strany. Na lidovou moc a suverenitu země holandskou dražbu nevypsal. Uměl se vyhnout i léčce, v níž uvízli Brežněv a Černěnko: A nakonec i Andropov, ta zprvu slibná šance na úplně jiné finále „studené války“. Jen co zdravotní trable dohnaly dnešního oslavence, předal moc do zdravých rukou. Tím věrohodněji zní vše, čím dění komentuje z důstojného ústraní.

To charisma mne dostalo i zblízka. Hned čtyřikrát. Poprvé s medailí Mezinárodního svazu studentstva. K Fidelovým šedesátinám. Byla to strhující debata. O dluhové pasti, do níž se hrnuli i někteří spojenci. I o obavách z vylomenin „katastrojky“. V našem hnutí jsme budovali široké aliance, opřené o společné zájmy. Své krédo ani přátele jsme přes palubu neházeli. Havaně chvíli trvalo, než to uměla rozlišit. Když jsme tam pořádali světové akademické fórum, na zahájení přišel Carlos Rafael Rodríguez. Fidel nasadil dálkové detektory. Dorazil až na závěrečné jednání. S Gabrielem Garcíou Márquezem. Nositel Nobelovy ceny za literaturu tam tehdy vedl filmovou akademii.