Skála (KSČM): Všechno nejlepší, comandante en jefe

12.08.2016 9:46 | Zprávy
autor: PV

Fidelovi je devadesát. Dědil by parádní latifundia. Smetánce, podlézající Americe, hodil rukavici už jako studentský lídr. Podobně startovali i Solana a Barroso, Cohn-Bendit nebo Joschka Fischer. Pak ovšem ráčili zmoudřet. Hoví si v poturčenecké gáži. Fidela nezlomila ani porážka první gerily. Druhá už pajzlům pro gringos zavřela krám. Kuba je Ostrovem svobody.

Skála (KSČM): Všechno nejlepší, comandante en jefe
Foto: red
Popisek: PhDr. Josef Skála, CSc. (KSČM)

Praha mu pomohla mezi prvními. Až se vymaní z cizího chomoutu, Havana jí to vděčně vrátí. Za ty, komu se ubližuje, umí nasadit i krk. Jihoafrickou agresi proti Angole porazily kubánské pluky. Dorazily tím i režim apartheidu. Desetitisíce kubánských lékařů a sester pomáhají v zahraničí dodnes. To díky nim vidí milióny těch, kdo by se jinak šourali s bílou holí.

Kukuč do kamer nadře i silikonová metresa. Charisma je o kuráži, invenci a charakteru. Fidela zdobí famózně. I poté, co mu Gorbačov a Jelcin cukli kobercem. Cizině nabídl jen byznys, výhodný pro obě strany. Na lidovou moc a suverenitu země holandskou dražbu nevypsal. Uměl se vyhnout i léčce, v níž uvízli Brežněv a Černěnko: A nakonec i Andropov, ta zprvu slibná šance na úplně jiné finále „studené války“. Jen co zdravotní trable dohnaly dnešního oslavence, předal moc do zdravých rukou. Tím věrohodněji zní vše, čím dění komentuje z důstojného ústraní.

To charisma mne dostalo i zblízka. Hned čtyřikrát. Poprvé s medailí Mezinárodního svazu studentstva. K Fidelovým šedesátinám. Byla to strhující debata. O dluhové pasti, do níž se hrnuli i někteří spojenci. I o obavách z vylomenin „katastrojky“. V našem hnutí jsme budovali široké aliance, opřené o společné zájmy. Své krédo ani přátele jsme přes palubu neházeli. Havaně chvíli trvalo, než to uměla rozlišit. Když jsme tam pořádali světové akademické fórum, na zahájení přišel Carlos Rafael Rodríguez. Fidel nasadil dálkové detektory. Dorazil až na závěrečné jednání. S Gabrielem Garcíou Márquezem. Nositel Nobelovy ceny za literaturu tam tehdy vedl filmovou akademii.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jeroným Tejc byl položen dotaz

Vyhoštění cizinců při spáchání trestného činu

Dobrý den, problém vyhoštění cizinců po spáchání kriminálního činu není problémem jen v ČR, ale jak vidíme, je i zde velmi ožehavým tématem, kdy se stává, že vyhoštění sabotují, je jim po krátké době opět umožněn vstup na území ČR. Osobně se domnívám, že v zájmu bezpečnosti by měly být tvrdší postih...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Adamec (ODS): A kde na to stát vezme?

8:14 Adamec (ODS): A kde na to stát vezme?

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k uvažovanému výkupu ČEZu státem.