V podstatě všechny dosavadní volby končily volebním patem. Po volbách následovala dlouhá vyjednávání o podobě vlády, buď se utvářely křehké koalice nebo se sjednala opoziční smlouva. Koalice se brzy rozhádaly a závisely na hlasech několika přeběhlíků či rebelů, hlasy se nakupovaly tak jako v případě exposlanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, ale i řady jiných.

Voliči mnohé své zvolené poslance ani neznají. U velkých stran bývají zvoleni lidé, kteří se na kandidátky nedostali zásluhou svých vizí, svých znalostí a dosavadních úspěchů, ale proto, že pochlebují stranickým šéfům na regionální úrovni.

Voliči mají právo zvolit si osobnosti, které skutečně znají a kterým věří. Tak, jako si obrovským počtem hlasů zvolili prezidenta, mají právo si přímo zvolit i svého poslance, svého starostu, svého hejtmana.

Nové volby mají smysl, pokud se bude volit podle nového volebního systému, podle pravidel přímé demokracie.