Venca to v 90. letech neměl jednoduché...Vše, co se nepovedlo, se hodilo na vrub Klausových a Havlových nepovedených reforem a privatizací. Po šokové terapii, která následovala Sametovou revoluci, stylem zhasněte, a rozeberte, co můžete, nebyl nikdo, kdo by situaci snad mohl zvládnout. Nefungoval represivní aparát, justice a litera zákona plná děr a přeludů. Přesto je vedle Petr Robejšek, druhý z politických elit, kterého se nebojím nazvat skutečným státníkem. A říkám to, i s vědomím, že mi jádro Klausových odpůrců za toto označení pravděpodobně zaviruje můj software…

Pro mně vysněná, ale velmi pravděpodobně utopistická sestava vlajkonošů, za kterou bych hrdě a se zvednutou hlavou běžel na steč, je právě tandem těchto úžasných a hrdých myslitelů s omladinovou zálohou pánů Václav Klaus ml. a Petr Mach. Sestava rozumných, ráciem obdařených, jednáním obsahově nekorektních, formálně však velmi slušných a respektujících mužů...A bez nežádoucích extrémicových předsudků...Myslím, že je třeba zase subsidiárními tendencemi vracet moc prostému lidu a Vox populi nezařazovat do svých kalkulací pouze půl roku před volby.

Občané nejvíce věří ve starosty a zastupitele na malých obcích, strejcům a tetám, kteří své území a své spoluobčany znají z místní jednoty. Horší je to ve větších městech, kde se vztah voliče a představitele rozplývá na údaje ze zpravodajů a klepy z místní nálevny. Na celostátní úrovni je důvěra v politické elity nízká a volební účast EU voleb kolem 18% jasně dává zapravdu, že cetralizace moci je neefektivní. V Bruselu je více než 700 zastupitelů občanů jednotlivých zemí a snad 4000 lobbistických skupin, které lobbují za vše možné, jen ne za kluky a holky z naší školky...