Děkuju za slovo, pane místopředsedo, a za krátké vystřídání v řízení schůze tak, abych měl šanci k tomu vystoupit, k té debatě. Děkuju pěkně za to, nebudu příliš dlouhý.

Nicméně dovolte mně vyjádřit se k tomu, proč vlastně dneska tady musíme hlasovat o tom, zda trvá stav legislativní nouze. No, je to jednoduché. Vláda, paní ministryně se snaží najít zjednodušenou cestu k tomu, abychom přijali brutální regulaci, brutální zásah do trhu, který jí umožní nějakým způsobem podle její představy řídit ceny na trhu, které doposud byly řízeny tak, jak je v tržní ekonomice zvykem, na základě svobody, na základě střetávání nabídky a poptávky, na základě svobodné tvorby cen, což je systém, což je základ tržní ekonomiky, který jsme tady od devadesátých let minulého století měli a který nám přinesl podle mého názoru velkou míru bohatství a rozvoje, která je s touto érou historie České republiky spojena.

Protože vláda chce tento brutální zásah do svobody cen, brutální úkrok z tržní ekonomiky do centrálně plánované ekonomiky provést, tak samozřejmě musí kolem toho vytvořit pocit, že jednáme ve stavu legislativní nouze, že to je něco mimořádného, aby ospravedlnila vůbec největší zásah do svobodného trhu, který tady od roku, jednoho z největších zásahů do svobodného trhu, který tady na stole máme vůbec v historii samostatné České republiky. To je v té symbolické rovině.