Dnes často slyšíme o nevýhodách, ale zapomínáme na to základní – opravdu to záleží na každém z nás, jak se tady budeme mít! Akorát nestačí jen nadávat v hospodě nebo v práci, ale musíme se snažit každý sám za sebe a nevymlouvat se na ostatní.

Jako mladý nadšený učitel jsem dostal solidní sprchu života hned v prvním roce praxe na škole ve Vlčnově. Drsný základ, na kterém se dá stavět a odrazit se dál. Dobře, vedení obce nás podrazilo, na občany se vykašlalo, tak tedy nebudeme brečet a začneme něco dělat i my … a vznikli Nezávislí. Jakékoli nabídky ke vstupu do politické strany jsem v 25 letech odmítal. Nevěřil jsem žádné. Od „Sametovky“ to samé zleva, zprava i uprostřed. Čtyři roky zkušeností nezávislého zastupitele mi ale ukázaly dvě věci. Ano, nezávislost má smysl, bohužel bez podpory stálého politického partnera se toho moc neprosadí. Jakou stranu tedy vybrat?

ODS? Ne! ČSSD? Ne! TOP 09? Ne! KDU-ČSL? Ne! Hledal jsem mezi novými stranami, roky je pozoroval, ale nenacházel jsem nic, za co by se dalo dát své jméno. Tak znovu obracím pozornost k těm větším. Poprvé jsem volil lidovce ve volbách, kdy se nedostali do parlamentu. Volil jsem je za jejich volební program a překonal tak své předsudky k této straně. Tyto volby lidovcům paradoxně pomohly. Největší šíbři zmizeli za jiným korýtkem a Kalousek už „šetřil státní finance“ v nové straně s knížetem. Začal jsem vnímat v médiích neznámé mladé lidi, kteří na mě nepůsobili arogantně, mluvili slušně a rozumně, oponenty neuráželi. A překvapivě se z nich vytvořilo nové vedení KDU-ČSL.

Co u mě rozhodlo?

Věci obecní