Od devadesátých let minulého století se však trh práce výrazně změnil a nyní je nutné přiblížit odměny zaměstnanců tomu, co za stejnou práci dostávají lidé v Německu, Rakousku, Norsku, Nizozemí, Itálii, Finsku nebo Portugalsku. Průměrný zaměstnanec u nás bere například jen pětinu toho, co ve Švýcarsku, a jen třetinu toho, co Dánové.

Češi stráví v práci často více hodin než například Němci, efektivitu práce máme přitom podobnou jako v zemích, kde zaměstnanci mají daleko vyšší mzdy. „Začít se zvyšováním příjmů našich zaměstnanců je nutné u minimální mzdy. Od ní se odvíjejí například i zaručené mzdy pro jednotlivé profese,“ apeluje předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. „V době, kdy byli ve vládě sociálnědemokratičtí ministři, tak se výrazně navýšila minimální mzda a spolu s tím se přiblížily Evropě i průměrné příjmy zaměstnanců,“ připomíná předseda SOCDEM. V roce 2013, kdy vznikla vláda Bohuslava Sobotky, byla minimální mzda 8000 korun. Do roku 2022 se ji podařilo navýšit na 16 200 korun. Za stejné období se také díky tomu přiblížily mzdy tomu, co brali pracující v sousedním Německu. V roce 2013 dosahoval příjem průměrného Čecha necelých 30 procent toho, co u západních sousedů, a v roce 2021 to bylo už více než 43 procent.

„Současná pravicová vláda tento vývoj zvrátila a opět z nás dělá nechvalně známou montovnu, která je založená na levné pracovní síle. Za poslední rok se při dvouciferné inflaci zvedly mzdy jen nepatrně,“ konstatuje Michal Šmarda s tím, že kvůli tomu klesá životní úroveň lidí v Česku a stále se ztenčuje množství zboží, které si za svou mzdu mohou koupit. Připomíná zároveň, že sociálně demokratičtí ministři měli značnou zásluhu na tom, že se zvedly platy i ve státní sféře, a to zejména učitelům nebo lékařům.