Milan Štěch ale svoje slova o osobách samostatně výdělečně činných před pár dny skutečně pronesl. Možná je nemyslel tak dramaticky, jak byla interpretována. Ale je známo, že co jednou opustí pusu, to žije svým vlastním životem. Autor výroku už na něj nemá vliv. Tak to na světě prostě chodí.

Nechci se pitvat v politických souvislostech onoho prohlášení – ostatně se na to vrhli komentátoři, analytici, politologové, opoziční i koaliční politikové a samozřejmě humoristé. Zvláště ti poslední si situaci s gustem užili.

Zajímavé jsou ale spíše a hlavně některé ekonomické souvislosti výroku.

Předseda Senátu Milan Štěch prohlásil, že by bylo možné vytlačit část živnostníků do takové situace, že by pověsili svoje podnikání na hřebíček a nabídli svou práci průmyslovým podnikům. Jak známo – těm se nedostává poměrně zoufale kvalifikovaných (a dokonce i nekvalifikovaných) pracovníků. Oním způsobem, jak dosáhnout nápravy, by mělo být zvýšení minimálních odvodů sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky. Aby je to podnikání přestalo bavit.