Jenže Ústavu není dobré překopat vždycky, když nás někdo z aktuálních ústavních činitelů naštve. Má to řadu důvodů. Velmi dobrých důvodů.

Magna Charta obsahuje některé články, které jsou ve stejném smyslu a v podobné dikci součástí aktuální ústavy Spojeného království. Původní znění tohoto dokumentu je z roku 1215 a jeho většina byla plně funkční do druhé poloviny 19. století. Ústava Spojených států pochází z roku 1787. Od té doby bylo přijato 27 dodatků, které dokázaly projít poměrně náročným schvalovacím procesem (33 dodatků navržených Kongresem nebylo ratifikováno). Tyto dodatky ale nejsou novelizacemi v pravém smyslu slova, spíše jde o rozšíření hlavního dokumentu a případně o jeho zpřesnění.

Dvě země, ve kterých mají zřejmě největší a nejsilnější tradici vlády zákona, jsou tedy ve vztahu ke své konstituci velmi tradiční a konzervativní.

To my v Čechách naopak trpíme známým syndromem legislativního mičurinství. Krátká odbočka pro mladší ročníky: Ivan Vladimírovič Mičurin byl ruský a posléze sovětský ovocnář, který se proslavil především vyšlechtěním odolných jabloní. Jeho dílo bylo často využíváno sovětskou propagandou, absurdně zveličováno a jeho pěstební pokusy byly aplikovány ve zcela nevhodných situacích a v jiných oborech. Proto má slovo mičurinství hanlivý nádech – i když sám Mičurin je v tom v podstatě nevinně. A zmíněné legislativní mičurinství je přesný popis toho, co se v této zemi dosti často provozuje.