Írán byl v Americe vykreslován jako nejhorší nepřítel lidstva, militantní země vyvíjející jaderné zbraně, jejímž cílem je zničit Izrael a celý západní svět. O trestné válce a bombardování Íránu se mluvilo jako o hotové věci. Poté, kdy byl ve svobodných volbách zvolen prezidentem Hasan Rúhání a začal úřadovat, je najednou všechno jinak. Oficiální Teherán už nedráždí Izrael popíráním holocaustu. Zní z něj smířlivá slova o chuti spolupracovat, nikoli bojovat.
„Nebojte se nás,“ prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku nový íránský prezident a dodal: „Íránci nabízejí americkým občanům mír a přátelství.“
Hasan Rúhání prohlásil, že obavy z íránských jaderných zbraní jsou vykonstruované a země usiluje výhradně o mírové využití jaderné energie. Zároveň přišla ze světových agentur zpráva, že v Íránu byla spuštěna první jaderná elektrárna JE Bušehr. Elektrárnu, která je mimochodem první jadernou elektrárnou na celém Blízkém východě, začali stavět Němci už v ruce 1975. Jenomže pak přišla islámská revoluce a válka s Irákem, takže stavba byla přerušena a smlouva vypovězena. Až v roce 1992 se Írán dohodl s Ruskem, že jeho experti rozestavěnou elektrárnu dostaví a uvedou do provozu. A to se právě teď stalo – v srpnu došlo k fyzickému spuštění prvního bloku a v září k předání provozu a připojení k síti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Smutný - profil