Hlavním tématem rozhovorů byl přístup Maroka k migrantům. „Evropské země bezesporu podporují demokracii, ale víme, že náš model demokracie nelze vyvážet. Evropská unie usiluje o zklidnění v zemích, odkud migranti nejčastěji odcházejí, ale zároveň se nemůžeme vměšovat do jejich vnitřních záležitostí,“ řekl Štěch. Podle něj by se v důsledku pokračující migrační krize mohli nejen v Česku dostat k moci ti, kteří by ve svých protiuprchlických postojích šli do extrému. „V důsledku vleklé migrační krize by se k moci mohli dostat lidé usilující o vyhnání i těch migrantů, kteří k nám přišli v minulých desetiletích a bez problémů se začlenili do naší společnosti,“ řekl Milan Štěch.

Podle Benchamacha odešlo z Maroka za uplynulé půlstoletí asi 5 milionů obyvatel, z nichž dnes většina žije v Evropě. Maroko se podle něj snaží tlumit proud nelegálních migrantů, kteří směřují z ostatních afrických zemí přes Maroko do Evropy. „Maroko se postupně stalo místem, kam přicházejí lidé z problémových afrických zemí. Snili o tom, že půjdou dále do Evropy, ale velká část z nich se postupně etablovala, v Maroku zůstala a založila zde rodiny. V současnosti se snažíme vypořádat s desetitisíci žádostí o legalizaci, tedy vyřízení azylu pro tyto lidi,“ řekl Benchamach. Podle něj budou problémy na severu Afriky a s nimi související migrační krize pokračovat, Maroko však přistoupilo k migrační krizi nejlépe, jak umělo. „Dlouho jsme brzdili davy migrantů směřujících do Evropy, chránili její jižní část. Bohužel Evropa nereagovala dostatečně a naopak zavedla některá opatření ještě zhoršující situaci,“ uvedl Benchamach.