Viděli jsme velmi zachovalou přírodu se znatelnými stopami toho, jak před několika staletími pokračovala kolonizace. Velká část brazilské krajiny je však dodnes nedotčená lidskou rukou. Viděli jsme i v enormně obtížných geografických polohách obdělávané pozemky, kde se rodí ta nejlepší káva na světě, banány, ananasy a další druhy ovoce s maximální cukernatostí. Viděli jsme ale také opak: gigantická města typu dvacetimilionového Sao Paula, kde bych já osobně – i s ohledem na životní prostředí – bydlet nechtěl.

Nejvíc na mě zapůsobilo setkání s bývalou hlavou státu Lulou da Silva. Je to člověk, který se svou pílí a mimořádnými schopnostmi vypracoval z čističe bot přes odborového předáka až na funkci prezidenta Brazílie. A to prezidenta velmi úspěšného.

Lula da Silva při našem setkání vyjádřil názor, že problémy Evropské unie mají své kořeny zejména v tom, že Evropa postrádá opravdové státníky. Že stejně jako v jiných částech světa místo politiků rozhodují finančníci a úředníci. Pokud se toto nezmění, těžko lze podle Luly da Silvy dosáhnout pozitivního obratu ve prospěch občanů. S tím naprosto souhlasím, v minulosti jsem se k současné nadvládě finančních kruhů nad politikou a politiky opakovaně vyjadřoval.