Vážení přátelé,

chci vám všem, kteří jste mě podpořili v letošních sněmovních volbách, skutečně upřímně poděkovat. I když se Stačilo! nepodařilo dostat do Sněmovny, vaše hlasy nepropadly. Naopak. Ukázali jsme díky vám, díky téměř čtvrt miliónu těch, kteří nás volili, že lidé mají zájem o autentickou levici. O takovou, která bude ve sněmovně hájit zájmy nás, kteří nevlastníme auta za desítky miliónů korun a nestavíme si zámky ve tvaru válců. Nás, kteří chceme žít v míru, snažíme se udržet ve stále méně bezpečném světě rozumný životní standard pro nás a naše blízké a vedeme nekonečný a zdánlivě beznadějný boj se stále dražšími energiemi, náklady na bydlení a cenami potravin.

Děkuji vám za slova povzbuzení, za vaše komentáře k volbám i vyjádření lítosti nad tím, jak nakonec dopadly. Bez ohledu na jejich výsledek pro Stačilo! je jejich významným a zásadním úspěchem konec historicky nejslabší a nejméně oblíbené vlády v dějinách nejen ČR, ale pravděpodobně i ČSSR a ČSR, počínaje rokem 1918. Věřím že nová vláda, ať už vznikne na jakémkoliv půdorysu, bude ochotna alespoň částečně plnit předvolební sliby a nenechá se zatáhnout do starých praktik „Ukrajina především“, „Naše zlatá kampelička“, „kam zmizel Dozimetr“, nebo „pošlete sem ty Bitcoiny“.

Andrej Babiš, ať už si o něm myslíte cokoliv, přece jen prokázal během minulého premiérování poměrně značnou míru sociálního cítění a smysl pro dobrou správu státu. Rád bych věřil, že dnes už dokáže daleko lépe čelit jak tlaku bruselských elit, tak fíglům, které na něho budou určitě vymýšlet pánové z Nárožní 2. Covid sice rozhodně nepovažuji za prkotinu, ale věřím, že se něco podobného už nebude opakovat. A od nové vlády očekávám, že se také začne daleko více starat o bezpečnost nás, českých občanů. O bezpečnost Ukrajiny a jejích občanů, kteří jsou zde čistě z naší dobré vůle a pouze na dobu určitou, by se měl začít starat ukrajinský stát. A nejspíš by bylo dobré začít jim to pomalu, ale jistě připomínat.

Bohužel nepodařilo se nám probojovat do Sněmovny, abychom mohli politické dění ovlivňovat napřímo. Stále ale existujeme a bez ohledu na klacky, které nám házeli pod nohy jak političtí oponenti, tak lidé, od nichž bych to ještě před nedávnem vůbec nečekal, dokud jsem se neseznámil podrobně s jejich minulostí, budeme existovat i nadále.

A víte co? Příští sněmovní volby jsou už za pouhé čtyři roky a ty utečou jako voda. Víme, že jsme udělali řadu chyb. Poučili jsme se a pevně věřím, že ta čtyři léta využijeme k tomu, abychom ukázali, že se jak s námi, tak s vámi musí počítat. Že nejsme ani dezoláti, ani svině, jak nás překřtil jistý Foltýn, který nečekal na odvolání a raději z pro něho zřízeného úřadu sám hned po volbách zmizel, ale že jsme normální lidé, kteří prostě jen chceme žít své normální životy. A když už nás chce někdo nějak nálepkovat, pak ano, jsme chcimíři. Odmítáme válečnické choutky evropských i českých (j)elit a stejně tak odmítáme nekontrolovaný a z Bruselu řízený příliv chirurgů a inženýrů ze Středního východu a Afriky.

Jsme lidé, kteří chtějí změnit svět k lepšímu, i když víme, že politika je umění možného a neřídí se zbožnými přáními. Bez vaší podpory bychom to nikdy nedotáhli tak daleko. Jsem vděčný za váš čas, energii a důvěru. Věřím, že to, co jsme začali, může příště dopadnout daleko, daleko lépe. Díky, že jste byli se mnou a že jste to nevzdali.

Jaroslav Štefec

Psali jsme:

Štefec (Stačilo!): Církevním představitelům jde jen o moc, peníze a majetek

Štefec (Stačilo!): Fialo, vlak do Kyjeva jede už za 14 dní

Štefec (Stačilo!): Jak je možné, že tenhle člověk je stále ještě členem vlády?

Štefec (Stačilo!): Potřebují válku a jednou se to přece povést musí