Zaměstnanci Agentury pro sociální začleňování vyhlásili stávkovou pohotovost poté, co ministr Jiří Dienstbier odvolal jejich šéfa Martina Šimáčka a začal chystat rozpuštění Agentury do jednotlivých odborů Úřadu vlády. Děje se to v nejméně vhodnou chvílí, kdy je ve hře deset miliard korun z evropských fondů pro projekty na rozvoj měst a obcí. Ministr Dienstbier vzkázal pracovníkům Agentury, kteří chystají stávku, že „nikdo není nenahraditelný“, a pokud někdo nechce pracovat pro stát, může jít, a pokud možno hned.

Jiří Dienstbier se hájí úřednickými paragrafy, ale ministr je více než vrchní úředník, je to politik, který nese zodpovědnost za výsledky procesu sociálního začleňování, za hmatatelné zlepšení situace ve městech a obcích s ghetty. Od ministra pro lidská práva se očekávalo, že nepovede vlastní tým od zeleného stolu, že bude komunikovat se svými lidmi nejen prostřednictvím předpisů, náměstků a mediátorů, ale dá do své práci mimo rutinní úředničiny nadhled a také trochu srdce.

Místo toho jsme se stali svědky veřejného vyřizování účtů uvnitř Úřadu vlády, které začalo odvoláním ředitele a pravděpodobně vyústí v odchod většiny ze sedmi desítek zaměstnanců Agentury pro sociální začleňování. Ministr pro lidská práva si vyhrnul rukávy a za pár týdnů de facto zlikvidoval jediný účinný fungující nástroj sociálního začleňování, který vláda doposud mohla nabídnout obcím. Agenturu budovalo několik různých vlád, vznikla za středopravicové vlády Mirka Topolánka a je absurdní, že celý vládní projekt sociálního začleňování v Česku pohřbívá sociálně demokratický ministr, který má sociální problematiku v popisu politické práce.