Mé oblíbené místo, kde dochází nejen k velkým myšlenkám, jenž se však týkají naší nebo světové politiky, je obyčejný záchod (WC). Ovšem musím uznat, že v tom nebudu sám. Je to k podobným úvahám velice praktické. Protože je to místo, kde si můžete dovolit uvolněně reagovat na politickou situaci … (sic stejně nic nezměníte, ale nic nezamažete a uleví se vám).
Tím se dostávám k mé poslední pohnutce (myšlenkové).
Při současném prohlížení Facebooku na mobilním telefonu jsem narazil na článek o běžencích ze Sýrie a problémech ve Francii, uprchlících v Itálii z Libye, na ty samé problémy ve Velké Británii a v dalších evropských státech. Nechci se věnovat rozebírání toho, kdo se má koho obávat, či kdo komu pomáhat. Napadlo mě, jestli není náhodou nějaká další spojitost mezi tím, kdo a kam utíká a proč.
Jen taková vsuvka – od této chvíle se mé myšlenky a zjištění odehrávají v pracovně. To říkám z toho důvodu, aby někdo nenabyl falešného dojmu o mé produktivitě na zmíněném místě a v této inspiraci nepokračoval. Při dlouhém rozjímání hrozí odkrvení dolních končetin a jejich následná krátkodobá nefunkčnost – osobní zkušenost.
Když se podíváme na poměrně nedávnou minulost těchto evropských států, nemůžeme nenarazit na jejich takzvanou koloniální éru. A světe div se, jaká náhoda, že tu je přesná shoda s dobou současnou. Jako by kolonie vlastně ani neskončily a fungovaly dále (viz. obrázek).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Svobodni.cz