Považuji za rozumné z osobního i občanského hlediska vyjádřit se k tzv. seznamu Židů, s nímž před časem vyšel na „světlo boží“ mj. také politický zpravodaj Adam B. Bartoš. Sleduji názory tohoto pána již nějaký čas. Musím konstatovat, že, i když nepatřím do tábora příznivců těchto názorů, jistě jsou pro část nejen české populace v lecčems přitažlivé. A zároveň jeho postup hodnotím jako více než dobrý, může-li dosáhnout účinku i efektu v širším společenském kontextu.
Proč:
Odvíjí se v duchu pojmenování tzv. nepřítele (ten se hodí skoro vždycky, v dnešní době rozjitřených nálad a animozit všeho druhu vcelku snadná cesta, jak dosáhnout přitažlivosti podobného textu ve veřejnosti). I když může jít tzv. jen o náznak, označení nebo symbolické připodobnění. V případě tzv. seznamu Židů mi z toho tak nějak kouká spojení všech tří variant. Osobně se ptám, k čemu slouží v dnešní multikulturní společnosti obecně (nejen tedy té „české“, a může se nám význam „multikulturní“ příčit jak chce, vyjadřuje fakt) jakýkoli etnicky vyhraněný seznam pod nadpisem (v uvozovkách umístěný) "Nedopusťme, aby se z naší vlasti stal nový Izrael". A. B. Bartoš se mj. ohrazuje, že poukazuje na významné židovské osobnosti -interpretováno – nějak úspěšné a vlivné, ba dokonce slavné atd. Mohu se domnívat, že jejich působení je pro nás inspirativní? Z významu výše uvedeného nadpisu však plyne pravý opak. Česko by se naopak mělo obávat vlivu těchto lidí, neboť se ke svému původu nehlásí a zatím „polehoučku“ opanovávají české společenské prostředí. Kladu si proto další otázku: měli by být Židé nějak „označeni“ (viz počin v podobě tohoto seznamu od A. B. Bartoše), aby „český“ občan věděl, že má tu čest právě s Židy? Má tohle být ten apel, jenž sleduje A. B. Bartoš? Pak mohu uvést, že takto označené příslušníky židovského národa již kdysi s destruující přesností praktikoval např. nacistický režim, učtu-li dobu relativně nedávno minulou. Již dějiny mnohem starší „pracovaly“ s Židy na okraji společnosti, i když např. pražské židovské tradice jsou velmi zajímavé a v mnoha ohledech inspirativní. Osobně je pro mě takovým obdobím doba F. Kafky anebo německy píšící spisovatelka česko-německo-židovského původu Lenka Reinerová. Tímto si zřejmě „přízeň“ zastánců názorů A. B. Bartoše nevysloužím. Pravda, o to mi určitě nejde.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Občané městu, město občanům