Pozoruji jinou skutečnost, která mi v Mostě, za léta pobytu v tomto městě, utkvěla nejen z pohledu smyslového vnímání, ale nyní již stále fungujícího pravidla, co téměř nezná výjimek a potvrzuje se – vláda v tomto městě se opticky změnila, mentalita většiny zdejší populace zřejmě zůstává stejná.
Vzhledem k délce pobytu v tomto městě mohu říci, že zatímco jej po volbách vzniklé vlády města dále zalévaly do betonu a až likvidačně postupovaly ke zbytkům zde odcházející zeleně a k odpočinku sloužícím místům, politicky vtělený populismus nakonec postihl téměř celé politické spektrum. Stejně jako se nepodařilo alespoň v myslích a aktivitách lidí podnítit vzdor k těmto a dalším „umrtvujícím“ postupům politických garnitur. Ty se spíše dále, o to intenzívněji, chlubily novými betonovými povrchy.

Z osobní zkušenosti připomenu, že se mi poštěstilo býti v hledáčku také těch, kteří jsou faktickými vládci Mostu a podnikatelsky spojeného okolí. Jejich tribunou je a byl týdeník Homér, kde mě jistá dáma na postu šéfredaktorky z rozhodnutí strany zvané KSČM vláčela, že jsem mj. proti tomu, aby Mostečané měli odpady tzv. zdarma. Že jsem tedy mj. prohnilý asociál, co si žije nad poměry všech ostatních „bědných“ v Mostě. Dotyčná dáma plnila zadání svého chlebodárce, majícího pod palcem zmíněný týdeník, potažmo zadavatelů ze strany zvané KSČM. Ale dobře, čas běží a ukrajuje – ať se nám to zdá nebo ne – všem tak nějak stejně. Nyní, když se poohlížím po Mostě v kterémkoli ročním období, nemyslím si, že jeho životní prostředí se letitými změnami vlád zleva doprava a zpět příliš vylepšilo. Samozřejmě, nepočítám ty osobně a soukromě vlastněné prostory, neboť v nich se sotva, kdo nechá zavalit odpadky, blátem, rozbitými komunikacemi, křovinami plnými plastů, chybějícími odpadkovými koši, které se nikomu moc často nechce vyvážet, zvlášť když do nich někteří z nás cpou plné igelitové tašky odpadků aj. Musím podotknout, že pokaždé mě skoro dojme, když vidím, jak se někteří majitelé zejména psů, co je venčí v ulicích, přeci jen ohnou a seberou jejich výkaly do připravených pytlíčků. Ano, to je jistě příkladné. Stále přemýšlím, co je na tom ale tak zvláštního pro tu většinu ostatních… Tedy „nepřizpůsobivého“?!

Že ale zdejší mentalita přeje spíše symptomům nezdravým, sleduji na příkladu ze svého nejbližšího, nikoliv poprvé, okolí (viz foto). Chápu, před svátky se i uklízí. Stává se to skoro neurotizující snahou až bezbřehou zábavou zbavit se před koncem roku odcházejícího všeho, co údajně nepotřebujeme. A tak kolem popelnic – v mém případě na ul. Moskevská – se to podobně „uklizenými“ věcmi, v různém stádiu rozkladu jen hemží. Tzv. velkokapacitní kontejnery, jimiž se Most svého času začal chlubit u bran magistrátu, se postupně rozšířily. Nejde mi tedy skoro na rozum, když u nich potkávám tohle – viz obrázky.