Pamatuji se, jak mi moje babička kdysi říkávala: „… a vykroč tou správnou nohou.“ Popravdě řečeno, dodnes nevím, která to ta „správná noha“ vlastně byla a je. Spíš jsem s odstupem času názoru, že obě jsou stejně správné, resp. potřebné, i když z mozku nám léty rozvíjených základních dovedností ten impuls přeci jen jde „pravo, levo“, nebo naopak. Vzpomínám si, že se v určitou dobu mého ještě dětského vývoje dařilo vykazovat spíše levostrannou orientaci, ale po čase, jsa školou povinným žákem, se vše změnilo, resp. bylo změněno, a nyní jsem již „pravák“ skoro jako vyšitý. Zůstala mi o tom ale zřejmě jakási poznámka v dlouhodobé paměti, a tak mi nedělá problém ztvárnit byť s menší rychlostí i levou rukou nějaký ten text.