Děkuji za slovo. Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem se k tomuto tisku vyjadřovala celkem obsáhle už v tom prvním čtení a vyjádřila jsem ty svoje obavy s některými částmi zákona, které jdou právě nad rámec implementace evropské směrnice. Tenhle zákon, musím říct, významně rozvolňuje ta rozpočtová pravidla, nějakou rozpočtovou kázeň, a to při znalosti i programového prohlášení této vlády není dobrá zpráva.

Celkem detailně řadů mých obav už zmínila kolegyně a kolega z hnutí STAN a já předpokládám a vycházím právě i ze znalosti debat na rozpočtovém výboru, tak předpokládám, že řadu těch dalších věcí zde zdvihnou i další kolegové právě z té pravé strany tady sněmovního sálu, jelikož na tom rozpočtovém výboru jsme byli celkem ve shodě a ty obavy tam panují.

Tudíž já tady nebudu zmiňovat všechny ty části zákona. Já se budu věnovat pouze tomu, kam cílí ten náš pozměňovací návrh. A právě proto se chci věnovat té části, kterou najdete v hlavě XIII v § 31. A o co se tam jedná? Tak tam se jedná až o desetiprocentní navýšení výdajů nad rámec schváleného rozpočtu, a to pro vládu, pouze rozhodnutím vlády, a to v případě ohrožení státu nebo válečného stavu anebo na základě opatření Bezpečnostní rady státu v případě zhoršené bezpečnostní situace, a teď je to důležité, zejména v návaznosti na plnění závazků vyplývajících čl. 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Jenomže právě to zejména je problematické, protože zejména neznamená beze zbytku. A tady já vidím ten zásadní problém. Bezpečnostní rada státu, řekněme si, kdo to je. To jsou opět ministři této vlády. A z dosavadních zkušeností víme, že ti jsou celkem schopni odkývat cokoliv. Takže to mě také nenaplňuje úplně nějakou důvěrou. A tohle navýšení až o 10 procent by například v tomto roce znamenalo částku 240 miliard korun, což je zásadní částka při znalosti toho, že deficit státního rozpočtu je 310 miliard.