Sjezd americké demokratické strany ve Filadelfii, který nominoval Hillary Clintonovou jako prezidentskou kandidátku, byl skutečně jedinečným zážitkem. Je to velká show, hlavně pro evropského pozorovatele nezvyklého na americkou politickou kulturu. Snaha Demokratů prezentovat se před Amerikou i sami před sebou jako jednotná, silná a sebevědomá strana byla patrná na každém kroku.

V tomto dojmu se nesl i závěrečný projev Hillary Clintonové, v němž jako první žena formálně přijala kandidaturu na prezidentský úřad od jedné ze dvou hlavních politických stran. Shrnula v něm nejen důvody, proč by měla v čele Spojených států v příštím období stanout právě ona, ale především argumenty, proč by se příštím americkým prezidentem rozhodně neměl stát Donald Trump. Musím říci, že pokud jde o Trumpa, převážně jsem s ní souhlasil.

Nominační sjezd americké Demokratické strany, kterého jsem se zúčastnil jako zástupce naší frakce ALDE v Evropském parlamentu, ale začal hodně nervózně. Kvůli kauze uniklých emailů vedení strany i kvůli mnoha příznivcům Bernieho Sanderse, kteří měli evidentně bojovnou a rebelující náladu a odmítali připustit porážku svého favorita.

Situaci se v pondělí svým brilantním projevem pokusila uklidnit Michelle Obamová a do jisté míry se jí to podařilo. Chtěl bych se dočkat dne, kdy takový projev vystřihne manželka českého prezidenta. Bez ohledu, kdo ho napíše. Její projev byl doslova neskutečný. V ten moment jsem si řekl, ze Sanders nevybočí a Hillary vyjádří silnou podporu. To se také stalo a mnoha lidem spadl kámen ze srdce. Byla to velká řacha. Velmi se mi líbilo i vystoupení senátora Coryho Bookera, kterého myslím jednou uvidíme jako prezidentského kandidáta.