Některé odchody bolí i přes to, aniž byste dotyčného museli znát osobně. Stačí, že jste s ním cítili jistou sounáležitost. Právě to je Dukův případ. Nemuseli jste být přímo věřícími nebo praktikujícími katolíky, přesto tento muž mnohé oslovoval. Stačilo totiž vnímat Dukovy občanské postoje. Vždy stál na straně tradičních hodnot, na straně rodiny, na straně svého národa. Zároveň se v něm snoubila tolerance s laskavostí. 

Kdo ze zástupců vysokého kléru naší novodobé historie může říct, že byl skutečným přítelem tak rozdílných prezidentů, jako byli Václav Havel, Václav Klaus či Miloš Zeman? Se všemi uměl jednat a byl to právě on, kdo také vyjednal smír v otázce tak citlivé, jako bylo vlastnictví Svatovítské katedrály.