Hesla jako „ potřebujeme omezit migraci“,  „migranti mají zájem jenom o naše sociální dávky“ , nebo „migranti berou naši práci“  se opakují stále častěji.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy se na svém lednovém zasedání speciálně věnovala tomuto tématu. Proběhla rozsáhlá diskuze na výborech i plénu a jejím výsledkem bylo přijetí rezoluce.

Rezoluce  konstatuje, že  migranti nejsou problémem evropské společnosti, naopak jsou jejím velkým přínosem. To potvrdila studie OECD i výzkumy prováděné Evropskou komisí. Migranti znamenají obrovský přínos pro trh práce. Pracují především v profesích, kterým se mnoho Evropanů vyhýbá.  Jedná se o  práce, které jsou v mnohých případech málo placené, nejisté, nebezpečné a obtížné. V mnoha zemích by se některé sektory ekonomiky bez migrantů vůbec nemohly obejít.  Jedná se o stavebnictví,  sezónní zemědělství, cestovní ruch, zdravotní služby, nebo práce v domácnosti. Navíc migranti jsou aktivní i jako podnikatelé, kdy  zaměstnávají 2,4% z celkového počtu zaměstnaných obyvatel v OECD.

Evropa stárne a odhaduje se, že v roce 2050 se sníží počet pracovních sil o 10,5%,přitom přetrvává nízká porodnost. Například porodnost v Arménii je 1,74 na ženu, v Německu 1,42 a v Rusku 1,54.  V ČR se porodnost pohybuje kolem 1,45.  Pokud se situace radikálně nezmění, očekává se, že Evropa bude v roce 2050 potřebovat 40- 60 milionů nových přistěhovalců, aby se udržela stávající životní úroveň. Parlamentní shromáždění Rady Evropy konstatovalo, že přínos migrantů se nedá měřit jenom ekonomickými a demografickými výhodami. Přistěhovalci mohou být také zdrojem kulturního obohacení prostřednictvím literatury, filmu, umění, sportu, jídla a módy a potenciálně mohou zvýšit mezikulturní a mezináboženský dialog.

V této souvislosti Parlamentní shromáždění Rady Evropy vyzvalo členské státy, aby zvýšily úsilí na integraci migrantů do většinové společnosti. Jedná se především o podporu jejich ekonomické  účasti prostřednictvím odstranění právních a jiných překážek, jako je neuznávání kvalifikací , které omezují jejich účast na trhu práce a to zaměstnancům i podnikatelům . Nutné je napomáhat ke  zvýšení  úrovně  jejich vzdělání, aby odpovídalo alespoň průměru domácí populace.

Zásadní je však nediskriminační  postoj, založený na principu stejných práv i povinností.

Rada Evropy je mezinárodní vládní celoevropská organizace, která sdružuje  47 členských států s přibližně 800 miliony obyvatel a několik zemí se speciálním statusem. Nejznámější smlouvou Rady Evropy je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla  podepsaná v Římě dne 4. 11. 1950. Česká republika se připojila k Radě Evropy v roce 1993.

Jana Váhalová