Slabost se může stát silovým faktorem spolupráce a stability. Po „sametové revoluci“ jsme si obohatili slovník o slovo globalizace, spojovali jsme jeho význam se slovy sjednocení, spolupráce. Postupem času se podle aktuálních potřeb objevovalo stále více definic a význam se rozšiřoval.

Nedávno jeden moudrý člověk napsal „globalizace je globální odpovědnost“ a zároveň dodal „už to není síla, ale slabost, co určuje směr“. A já si uvědomila, že vlastně v mezinárodní politice tato slabost může vyvolat sílu vedoucí ke změně. K jaké změně, je na nás. S přílivem uprchlíkům do Evropy se objevily další slabiny Evropské unie. Pokud se skutečně chceme vypořádat s konflikty a všemi jejími důsledky, měli bychom si uvědomit, že slabost jednotlivého státu se může ve společenství států proměnit ve společnou sílu.

Z každého jednotlivého hráče lze vytvořit silný tým. Abychom však skutečně byli silným týmem, musí mezi námi být důvěra, abychom si důvěřovali, musíme se respektovat a pokud budeme respektovat jeden druhého, budeme i na poli mezinárodní politiky respektovaným hráčem. Jak dlouho bude trvat, než si uvědomíme, že existuje vzájemná závislost?