Nejprve intenzivně jednal s Evropskou Unií; až do 21. listopadu 2013 oficiální úřady silně podporovaly podepsání dohody o přidružení k Evropské unii na summitu ve Vilniusu, ke kterému však nedošlo. Následně ukrajinské vedení prohlásilo, že rozhodnutí nepodepsat dohodu o přidružení bylo silně ovlivněno tlakem ze strany Ruské federace a zvláště hrozeb ze strany Ruska uzavřít své hranice pro zboží pocházející z Ukrajiny.
Bez pokusu hledat shodu
Tento obrat o 180% provedlo ukrajinské vedení bez požadované konzultace se společností a bez jakéhokoliv pokusu hledat celonárodní konsenzus. Tím si vlastně samo podrylo demokratickou legitimitu v očích ukrajinské veřejnosti, což vedlo k vypuknutí masových protestů na celostátní úrovni. Demonstrace občanů začaly být vládou brutálně potlačovány. Situaci zhoršuje i to, že prodemokratické síly ukrajinské opozice jsou vytlačovány extrémně pravicovými silami, které v tomto konfliktu vidí možnost se mocensky uplatnit v rámci Ukrajiny. Nad Ukrajinou se vznáší hrozba občanské války a destabilizace země se 46 miliony obyvatel.
V této vyhrocené situaci se ukrajinská vláda obrátila na svého východního souseda s žádostí o pomoc. Dle oficiálních informací ruský prezident Vladimír Putin slíbil do roku 2015 poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 15 miliard Eur cestou nákupu ukrajinských obligací. První část půjčky ve výši 3 mld Eur získala Ukrajina koncem prosince 2013. Ovšem nejedná se o pomoc, nýbrž o úvěr s úrokovou sazbou 5%, splatný do roku 2015. Obdržené finanční prostředky jsou však už údajně spotřebovány. Zbylých 12 miliard Eur, podle optimistických slov bývalého premiéra Azarova, měla Ukrajina obdržet začátkem roku 2014, což se nestalo a ruská strana dohodu o konkrétních termínech popírá. Ukrajina je tak navíc ohrožena i finanční krizí.
Důkladně prošetřit!
V této souvislosti považuji za velmi důležitou roli Rady Evropy, která dbá na dodržování lidských práv - jako prostředníka znepřátelených stran. Na lednovém plenárním shromáždění se Parlamentní shromáždění Rady Evropy speciálně zabývalo situací na Ukrajině a přijalo vyváženou rezoluci, kdy přivítalo iniciativu generálního tajemníka Rady Evropy na vznik nezávislého poradního panelu k vyšetření násilných incidentů během Euromajdanských protestů.
Rezoluce dále zdůrazňuje potřebu důkladného prošetření všech případů, kdy došlo k nepřiměřenému použití síly, stejně jako další závažná porušení základních práv a svobod, nezávislým orgánem a potrestání všech pachatelů. Opozice do tohoto panelu již svého představitele jmenovala. Prezident Janukovyč představitele vlády do Poradního panelu Rady Evropy, který se má zabývat vyšetřováním všech násilností, stále nenominoval a odmítá akceptovat jeho nezávislou vyšetřovací funkci. Nejistota a násilnosti na obou stranách se vyhrocují.
Země na pokraji propasti
Ukrajina je ve své historii, kultuře, v náboženském zaměření, ale i v geografickém zařazení země velmi složitá. Česká Republika by měla, společně s dalšími členskými i nečlenskými státy Evropské Unie apelovat na uklidnění situace na Ukrajině, ale také aktivně pomoci při hledání demokratických a nenásilných řešení.
Mnohokrát v historii jsme prokázali, že jsme schopni nabídnout pomocnou ruku mediátora i neutrální půdu k jednáním. Situace na Ukrajině je tak vážná, že Ukrajina je doslova na pokraji propasti. Pokud nedojde k dialogu a pokojnému řešení, situace může mít nekontrolovatelný spád i dopad, nejenom pro občany Ukrajiny, ale i pro země sousedící s Ukrajinou a celou Evropskou Unii.
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: cssd.cz
