Odpověď podle mě zní: Nejsme! Nevíme jak se zachovat, co dělat a co nedělat. A to jsme dospělí. A co naše děti?

Nechci teď polemizovat o tom, zda se útokům dá či nedá předejít. Stranou chci nechat i otázku držení zbraní běžnými občany – zdá se mi totiž, že naše vláda odolá bruselským pokusům přístup ke zbraním ještě ztížit a jsem v tom opatrným optimistou. (Kdyby Francouzi v Nice měli stejný přístup ke zbraním a stejné návyky jako Izraelci, islámský zabiják by nejspíš nedokázal zabít 84 lidí ale nejspíš mnohem míň).