Valenta (KSČM): Polsko žádá válečné reparace od Německa! A co my?

03.09.2022 6:32 | Zprávy
autor: PV

Příspěvek popisuje odlišné přístupy ČR a Polska k vymáhání válečných reparací na Německu a marný sněmovní boj bývalého poslance Jiřího Valenty (KSČM, 2013-2021) za oprávněné nároky českých občanů.

Valenta (KSČM): Polsko žádá válečné reparace od Německa! A co my?
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Jiří Valenta

Článek byl převzat z Profilu PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA - Polsko žádá válečné reparace od Německa! A co my?

1. 9. 2022 - Varšava: Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Dnes, v den 83. výročí začátku druhé světové války, to oznámil Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

"K částce jsme došli pomocí té nejomezenější, nejkonzervativnější metody a bylo by tedy možné ji zvýšit," uvedl Kaczyński, který je považován za nejvlivnějšího muže polské politiky. "To je částka, kterou německé hospodářství unese," řekl také během vystoupení na Královském zámku ve Varšavě. Proces získání reparací podle něj bude "dlouhý" a obtížný".

Asi šest milionů polských občanů, včetně tří milionů polských Židů, za války zahynulo. Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200.000 civilistů.

Německo je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO. Bojovný postoj, který PiS vůči Německu zaujímá, ochladil vzájemné vztahy obou zemí, píše agentura Reuters. Jejich zhoršení přinesla i ruská invaze na Ukrajinu z letošního února a související kritika závislosti Berlína na ruském plynu a jeho pomalé pomoci Kyjevu.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. V roce 2019 poslanec strany Arkadiusz Mularczyk odhadoval, že Německo Polsku dluží přes 850 miliard dolarů (tehdy 19,6 bilionu korun), Varšava ale tehdy žádný oficiální požadavek nevznesla. Mularczyk stál v čele parlamentní komise, jejímž úkolem bylo vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Na posudku se podílely asi tři desítky odborníků, mezi nimi historici, ekonomové a znalci trhu s nemovitostmi.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Migrační pakt

Dá se ještě zrušit? Myslíte, že je to reálné? A co když se to nepovede. Když se jím nebudeme řídit, jaké to pro nás může mít důsledky? Mluví se o výpalném, odpůrci tvrdí, nebudeme ho platit. Co když nezaplatíme? A ještě by mě zajímalo, jak je to s tím samotným rozhodováním? Kdo přesně rozhoduje, kdo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dvořák (STAN): Slabost premiéra a nedospělost jednoho ministra

22:33 Dvořák (STAN): Slabost premiéra a nedospělost jednoho ministra

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke vztahům mezi Strakovkou a Hradem.