Přitom se nabízí řešení v rámci Evropy a v podstatě za polovinu ceny. Pokud se půjde cestou přímého nákupu od USA tak vzniká celá řada otazníků jestli je vše tak jak má být a v souladu s platnou legislativou. Jsem přesvědčen o tom, že vláda ČR by měla v každém případě postupovat transparentně a s péčí řádného hospodáře. Tímto způsobem lze ušetřit značnou výši finančních prostředků, které lze následně investovat tam, kde je to nejvíce potřeba.

Podle mě mělo být klasicky vypsáno otevřené výběrové řízení s minimálními požadavky ze strany armády na víceúčelovost vrtulníků pro armádu 21. století se zaměřením na obranu území našeho státu. Takto se kupují i čtyři bojové vrtulníky. Vše formou mezivládní dohody (tzv. G2G) a bez ohledu na to, že třeba italská firma Leonardo nabízela vrtulníky v podstatě za polovinu z odhadovaných cca 14,5 miliard korun (bez DPH). Vše naznačuje, že o konečném dodavateli bylo zřejmě rozhodnuto při nedávné návštěvě premiéra Babiše v Bílém domu, nicméně vrtulníky ještě na stojánkách nejsou. Pokud k tomuto nákupu dojde, a podpis smlouvy je zřejmě na spadnutí, je potřeba připomenout následující skutečnosti.

Vládě byl dne 12. listopadu 2019 předložen materiál s názvem Informace o veřejné zakázce „Víceúčelové vrtulníky - nákup“. Dle tohoto dokumentu se navrhuje nákup realizovat na základě výjimky ze zákona dle ustanovení § 191 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, oslovením vlády Spojených států amerických.

Zdůvodňuje se to tím, že přímý nákup vrtulníků formou mezivládní dohody je jediné možné řešení, když na trhu Evropské unie v současnosti není řešení, které by odpovídalo potřebám Armády ČR, z čehož se vyvozuje, že na příslušném trhu v Evropské unii neexistuje hospodářská soutěž.