Text působí spíše jako pečlivě vyrobená marketingová brožura, než jako poctivá bilance čtyř let vládnutí. Tvrzení o „velmi dobré kondici“ země ostře kontrastuje s realitou, kterou dnes a denně pociťují statisíce domácností i podnikatelů.

Za nejvýmluvnější fakt lze považovat inflaci. Za působení Fialovy vlády dosáhla kumulovaná inflace zhruba 36 %, což dramaticky snížilo reálné příjmy většiny občanů. Zatímco premiér ve svém dokumentu hovoří o stabilizaci a odpovědném řízení, lidé v praxi řeší drahé potraviny, energie a bydlení. Úspory se rozplynuly a střední třída byla zatlačena do defenzivy. Odpovědnost vlády za tento vývoj se v textu ztrácí v obecných frázích a odkazu na vnější vlivy.

Stejně problematická je oblast veřejných financí. Zadlužení České republiky se za odcházející vlády zvýšilo o dalších zhruba 1 200 miliard korun. To je účet, který budou splácet ještě naše děti a vnuci. Přitom nelze říci, že by občané za tento dluh dostali odpovídající protihodnotu v podobě funkčního státu, kvalitních služeb nebo investic s dlouhodobým efektem. Naopak – stát selhával i tam, kde měl být oporou.