Pro celé spektrum společenských nálad jsou do slova a do písmene mediálně pěstováni politici dle požadovaných vlastností a schopností, aby se s nimi lidé seznámili a zvykli si na ně. Když nevyhovuje jeden, nahradí ho někým jiným. To je základ.

Všechny politické strany, které dostanou prostor v médiích, patří do jednoho mechanismus. A ten je řízen z jedné „peněženky“, avšak přes různé „pokladníky“. Boj mezi nimi je jen divadýlko pro lůzu, tedy pro lid / voliče. Ale výsledek jakéhokoliv sčítání parlamentních politických sil – ať pro ustavení vlády nebo pro přijetí zákonů - bude vždy jen a jen tautologie, tedy „výpověď o témže“.

Přes politické strany je realizován standardní nadnárodní systém řízení skrze tři větve moci – zákonodárnou, výkonnou a soudní. Veškerý společenský vývoj se však pohybuje pouze v koridoru, který určuje tzv. nadnárodní konceptuální moc. Kdokoliv se snaží z tohoto koridoru uhnout, dostane přes prsty skrze moc soudní. Skutečné řízení společnosti tedy probíhá o úroveň výše, než jsou národní moc zákonodárná, výkonná a soudní.

Tento systém řízení nemá absolutně žádný vztah k blahu národa. Vše probíhá pouze v zájmu nadnárodní konceptuální moci. Je to vyšší, ale skrytá, hierarchická úroveň společenského řízení, která se zakládá na určitém chápání světa. V panující konceptuální moci, které je od roku 1989 podřízena Česká republika, se jedná o zničení národních států, bezbřehý liberalismus a de facto o legalizaci a „dobrovolné“ přijetí otroctví (minimálně ekonomického a sociálního) a o snahy zničit lidskou společnost a její přirozenou jednotku rodinu, kde je otec muž a matka žena. Konečným cílem je genocida bílé rasy.