Dva týdny plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku jsou za námi a můj tým v Bruselu je v zásadě kompletní. Ondřej Krutílek a Hedvika Vurbalová jsou mí tamní asistenti. Ondřeje jsem přeskočil na naší kandidátce, ale je to jeden z nejlepších odborníků na EU v naší zemi, a proto jsem moc rád, že přijal mou nabídku. Hedvika je také z Brna, čerstvá absolventa evropských studií. Oba jsou na FB, takže milí čtenáři, teď víte, jak se k nám dostat. V legraci jsem jim říkal, že chvála má směřovat na mě a kritika na ně... Ve Štrasburku už máme také definitivní kanceláře. Cestou k nim se jde přes budovu Winstona Churchilla, ale mé nadšení, že budeme sídlit v ní, rychle vyprchalo. Jen ji procházíme, naše pracovní nástroje jsou až v další budově, pojmenované SDM. My ji říkáme "sadomaso", ale jméno má po Salvadoru de Madariagovi, což byl jeden z "otců zakladatelů" evropské integrace. Španělský politik a spisovatel, který po válce založil College of Europe a sepsal známý Oxfordský manifest liberalismu. Zajímavé čtení z doby, kdy být liberální ještě znamenalo, že stát nemá do ničeho kecat... Naopak v Bruselu, kde zasedají frakce a parlamentní výbory a logicky tam trávíme víc času, máme zatím jen kanceláře provizorní. Za zmínku stojí, že tam už dva roky neteče v kancelářích teplá voda. V potrubí se prý usídlila bakterie legionella a unie, která nyní vyhlašuje frontální boj proti klimatickým změnám, je v zápase s touto bakterií zatím zcela bezradná... A ještě k tomu kufru na fotce. V nich se každý měsíc převáží každému europoslanci písemnosti mezi Bruselem a Štrasburkem. Sem a tam. Nejméně 751 kusů...