Vidíme to zkresleně a tamní situaci nikdy nemůžeme posoudit tak dobře jako místní (nemyslím variantu, kdy do dané země jezdíme pracovat a tam máme půlku rodiny).

Pokud se tedy o volbách dozvídáme jen z médií, pak jsme spíše v pozici pouhých fanoušků. Skoro jako když v Anglii fandíte Liverpoolu, Arsenalu nebo Chelsea. Na některý z týmu jsme si podle prvního dojmu z médií udělali nějaký názor a jestli nám to bylo sympatické, tak už mu asi pár let fandíme.

Za mě teda: Nemá smysl plakat, polud si v Afgánistánu zvolí nějakého socialistu Mustafu, co bude trestat cizoložství ženy ukamenováním, místo kapitalisty Abdula, co to bude trestat „jen“ 20 lety ve vězení.

Nikdy to totiž nebude na celém světě fungovat tak, jak si my osobně přejeme. A je to správně. Člověk má mít snahu dělat si to po svém u sebe doma, ve městě, v okolí a ve své zemi, a radši má koukat do svého talíře, ne do toho sousedova.