Jistě tomu částečně nahrávají výsledky vládnutí pravicových vlád. Po Topolánkově vládě přišel Bárta, po té Nečasově zase Babiš. V nepřetržitých předvolebních průzkumech se vyskytují zcela odlišné preference Babišovy firmy – strany s rozdílem i deseti procent. Už jen z toho lze o jejich důvěryhodnosti velmi pochybovat. Babiš může být pro takové firmy velmi atraktivní osobou, vzhledem k tomu, že je do svého boje za moc schopen investovat ohromné peníze a nic neponechává náhodě. Chtěl by své firemní portfolio rozšířit totiž o nový titul - Českou republiku. Sám říká, že chce stát řídit jako firmu a z toho jde největší strach. Firma funguje, aby tvořila

finanční zisk, a neexistuje v ní žádná demokracie. Stát naopak zajišťuje veřejné statky, zajišťuje lidi v sociálních situacích, jako je stáří, nemoc či péče o rodinu. To nemá s firmou nic společného. Veřejná funkce má být službou, nikoliv jakýmsi statutárním orgánem. Slyšela jsem názor, že když má ten člověk tolik peněz, tak přece nemůže mít nekalé důvody svého vstupu do politiky. Babišovo podnikání je však do značné míry postavené na dotacích, které naopak všichni platíme, a pan Babiš vydělává. Například když si kupujeme benzín. Nutno dodat, že v minulosti jsme navíc zažili takové bohaté s "určitě" počestnými úmysly.