Přinášíme Vám pohled dvou našich starostů: Jaroslavy Krnákové, starostky Lenory, a Václava Vostradovského, starosty Kvildy.

Za své vzali sliby ministra Brabce o tom, že situaci na Šumavě uklidní on a jím dosazený ředitel Národního parku Šumava Hubený. Pravdou je, že situace na Šumavě nebyla nikdy od vyhlášení národního parku tak vyhrocená, jako v dnešní době. Korunu všemu nasadil světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) na Havajských ostrovech, který přijal rezoluci k nápravě péče o Národní park Šumava. Ovšem i středeční článek uvedený v Listech Prachaticka, který vyzněl, že v parku žijí ,,magoři“, jejichž hlavním cílem je likvidace parku na Šumavě. Pokusím se, jako starosta centrální šumavské obce, napravit některé nepřesnosti a lži, které přímo poškozují nejen naší obec, ale v podstatě všechny obce centrální Šumavy. A nepravdivá a lživá tvrzení nedělají z některých lidí moudré znalce šumavských poměrů, ale spíše se stanou vychytralou Horákyní, která přechytračila sama sebe, až se nechala načapat na švestkách.

Přes mediální masáž o nalezených smrkových souškách mnohasetletého stáří je nezpochybnitelným faktem, že v průběhu kolonizace byl šumavský hercynský prales nahrazen hospodářskou smrkovou plantáží ze sazenic posbíraných v minulosti z celého Rakouska – Uherska. Skuteční ekologové již řadu let upozorňují, že jde o dobrý základ pro průšvih, nikoliv o dobrý základ pro nepéči, nebo-li zpralesnění. Autor článku sice existenci nepřirozených lesů v samém úvodu připouští, ale ihned se pouští do obhajoby ekoaktivistické argumentace, že je to dobře a že se na Šumavě střetávají dva pohledy: dřevařsko – ochranářský a přírodně – ochranářský s tvrzením, že dřevařsko – ochranářský způsob je podporován šumavskými obcemi. A na této otřepané mediální zkratce „kácet nebo nekácet“ hned staví další tvrzení, že na Šumavě existují pouze dvě názorové strany – obce a Národní park Šumava s tím, že obce jsou zastánci nejen hospodářského využívání lesa (kácení), kterým si přes své dřevorubce mastí obecní pokladny, ale i masivní výstavby.

Díky ekoaktivistickému názoru se často opomíjí zásadní fakta:

- Správa Národního parku Šumava není zřízena ani řízena šumavskými obcemi, ale ministerstvem životního prostředí, které je mnohdy řízeno ekoaktivisty,