Po předchozích vládách jsme zdědili řadu hříchů. Snižování výdajů na policii a obranu státu bylo jedním z nich. Logicky pak musíme navyšovat počty policistů a vojáků, investovat do jejich technického a materiálového vybavení, přidat jim na platech. Snad i díky této personální a ekonomické stabilizaci rezortu se počet kriminálních činů snížil loni téměř o šestinu. Vzájemnou kooperací policejních, finančních a celních institucí, tzv. daňovou kobrou, jsme začali konečně něco opravdového dělat i s daňovou kriminalitou, která léta vysávala naši státní kasu.

Všech těchto výsledků bychom stěží dosáhli, pokud bychom rozpočtovým kapitolám Ministerstva vnitra nevěnovali patřičnou péči. Nejde zdaleka jen o růst platů příslušníků bezpečnostních služeb, či zvyšování počtu služebních míst pro policisty; stejně tak musíme řešit otázky migrace, zajistit ochranu hranic a obranu strategických míst republiky. Je důležité investovat do technického vybavení bezpečnostních služeb. Ještě více je profesionalizovat a zvyšovat jejich akceschopnost vůči organizovanému zločinu i proti mezinárodnímu terorismu. Podceňovat nesmíme ani případné kybernetické útoky, i toto je dnes realita.

Proč to vše připomínám? Neboť nejsem přesvědčen, že všechny odpovědné politické síly jsou si uvedených skutečností vědomy. Jak si jinak vysvětlit nedávných výpadů ministra financí na ministra vnitra ohledně příprav státního rozpočtu na rok 2017. Jestli by tímto měl pokračovat nedávný spor o reorganizaci policie, pak to není šťastný nápad. Vyjednávání o konečné podobě státního rozpočtu je příliš důležité na to, aby se stávalo marketingovým rukojmím uraženého politika, jemuž se ministr vnitra v poslední době postavil jak ve sporu o nezávislost policie, tak i ve sporu o míru nekompetentnosti ministra dopravy.