Zde se koalice zavázala, že zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmu fyzických osob a tento základní záměr koalice doprovodila navíc zpřesňující klausule, že „tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušením superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob.“

Možná neuškodí trochu historie. S účinností od 1. 1. 2008 zavedla tehdejší vládní koalice pod vedením ODS nový systém zdanění příjmů fyzických osob tzv. rovnou daň. Zavedení rovné daně znamenalo výrazný převrat v konstrukci zdanění. Především došlo u daně z příjmu fyzických osob ke zrušení daňové progrese. Byla zrušena daňová pásma a předchozí čtyři sazby daně (12% - 20% - 25% - 32%) nahradila sazba jedna ve výši 15 %. (Zavedením jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob pak zanikl i institut společného zdanění manželů.)

Nejkrontroverzějšími opatřeními se však při zavádění rovné daně staly změny v základu daně z příjmu ze závislé činnosti. Přestalo být daňově uznatelné pojistné zaplacené poplatníkem na zdravotní a sociální pojištění. Čili východiskem pro stanovení daňového základu daně z příjmu se u zaměstnanců stala celá hrubá mzda. To však nebylo vše. K této hrubé mzdě se navíc připočítalo i pojistné na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance hrazené zaměstnavatelem. Tímto opatřením se daňový základ zvýšil o 35%. Tak vznikla tzv. „superhrubá mzda“. 

Nejprve se zastavme u otázky proč vůbec tento „originální český vynález“, či spíše paskvil, vznikl. Zavedení rovné daně totiž z obecného hlediska nic takového nevyžadovalo. A ani v jiných zemích, kde se nějaká obdoba rovné daně zaváděla také nic podobného neexistuje. Důvody byly ryze politické. ODS totiž před volbami v roce 2006 slibovala ve svém programu Modrá šance všeobecný pokles daní a zavedení tzv. rovné daně se sazbou 15 %. Autor tohoto programu Vlastimil Tlustý lpěl na tomto svém „dítěti“ i přesto, že modelové propočty jasně prokázaly, že zavedení daňové sazby v této výši znamená na na daňových příjmech ztrátu desítek miliard korun a  bude tedy působit na příjmy veřejných rozpočtů destrukčně.