Není ovšem výjimkou, že se tyto subjekty snaží na lidech v nouzi pouze vydělat a v důsledku je ještě více zadlužit. Situaci by mohla pomoci připravovaná novela insolvenčního zákona Ministerstva spravedlnosti, kterou teď ve středu projednala vláda.

Pokud novela projde v navrhovaném znění, návrhy na osobní bankroty by nově mohli podávat pouze notáři, advokáti, insolvenční správci a akreditované veřejně prospěšné společnosti. Skončila by tedy praxe, kdy tuto činnost vykonávají lidé a firmy bez dostatečné kvalifikace. To ovšem není jediná důležitá změna. Novela dále stanovuje maximální částku, kterou lze dlužníkovi za podání návrhu účtovat, a to 5 tisíc korun (v případě oddlužení manželů pak 7,5 tisíce). Vedle neziskových organizací, které insolvenční návrhy vypracovávají zdarma již nyní, by vzniklo regulované prostředí s jasně danými pravidly. Skončila by tedy lichvářská praxe, kdy oddlužovací firmy zneužívají tíživé situace dlužníků a nechávají si platit horentní sumy v průměru 15 tisíc korun za vypracování insolvenčního návrhu. Spojením „nemorální praxe“ přitom nemyslím pouze to, že se jedná o vysoké sumy. V praxi se běžně setkáváme s tím, že oddlužovací firmy dlužníkům radí, aby si na podání osobního bankrotu vzali půjčku, s jejímž splácením si ovšem nemají lámat hlavu, protože hned poté zažádají o osobní bankrot. Takovýmto jednáním však dlužníka navádějí k trestnému činu poškozování věřitele, což dotyčný obvykle vůbec netuší.