Vážení rodiče, učitelé, ředitelé škol,

dnes směřuji toto sdělení k vám všem, neboť věřím, že vám není lhostejné, v jakém prostředí a za jakých podmínek se naše děti vzdělávají a jakým způsobem naše školství ne/funguje. V poklidu začal školní rok 2023/2024, letité problémy školství zůstávají a nové jsou na obzoru či v legislativním procesu. Jako bývalý ředitel základní školy a mateřské školy, učitel a především rodič si dovolím některé z problémů na tomto místě pojmenovat. Jsem ze situace v našem školství zklamán a má dosavadní praxe mě jen utvrdila v přesvědčení, že pokud má nastat změna, musíme o tuto změnu stát zejména my, rodiče žáků. Představa, že nám systém zařídí lepší školství a vzdělávání je velmi naivní. Mám stále intenzivnější pocit, že se již absolutně vytratila jakákoliv snaha o zlepšení poměrů v našich školách.

Učitelé i ředitelé jsou zahlcení administrativou, neboť naše školství dnes funguje pod heslem „papír nade vše“ a co není zdokumentováno, jako by nebylo. Mimo této agendy tu stojí hlavní úkol učitelů – během každé odučené hodiny zohlednit individuální potřeby někdy až 34 žáků ve třídě, diferencovat učivo pro žáky nadané, průměrné i pro žáky s různými poruchami učení či žáky s odlišným mateřským jazykem, učit moderně, zajímavě, vést žáky k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení, ke kritickému myšlení, spolupráci, k práci s chybou, být spravedlivý, být morálním vzorem, používat v ideálním případě formativní hodnocení a mnohé další. Situace učitelů je tedy velmi složitá. Stále plnější třídy jsou jasným selháním systému, stejně jako nedostatečné kapacity středních a mateřských škol, což se naplno projevilo při letošním přijímacím řízení na střední školy a zápisech k předškolnímu vzdělávání. Ambicí nás všech by přece mělo být snižování počtu žáků ve třídách a skupinách. A jaké „systémové“ řešení budoucnosti je nám dnes prostřednictvím novely vyhlášky o hygienických požadavcích na školy a školská zařízení nabízeno? Školy se budou zakládat prakticky v jakékoliv budově, ve třídě nebude třeba umyvadlo (jaký kontrast proti nedávné minulosti, kdy jsme žáky téměř koupali v dezinfekci), není již třeba ani prostorový limit na žáka. Oplocení areálu mateřské školy je zbytečné a toalety zvlášť pro chlapce a dívky jsou asi přežitkem. Inu, pokrok nelze zastavit! A co na to zaměstnanci škol? Těm dnes nevadí prakticky nic, žádnému nařízení neodporují a udělají téměř vždy (jako například v období covidu), co je třeba. Učitelé dnes zřejmě nemají problém ani s tím, že od 1. 1. 2024 již nebudou mít ve výuce právo na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení. Ochotně se tedy vzdají svých práv, která jsou zmíněna i v Chartě učitelů, a vykonají to, co po nich bude chtít ředitel školy, který jistě v budoucnosti opět využije různá doporučení plynoucí z manuálů a sdělení MŠMT, kterými ministerstvo ředitelny neustále zásobuje.

A jak na novinky ve školství reagují ředitelé škol? Mlčí! Sám jsem jich nedávno v Asociaci ředitelů základních škol oslovil cca 350. V dopisu jsem apeloval na absurdity, které jsou či budou součástí našeho školství. Ozvali se celkem 3 ředitelé, kterým není současná situace lhostejná.