Ti z vás, kteří četli můj poslední status už nejspíš tuší, že jsem nezanedbatelnou část minulého týdne strávil vyjednáváním se senátory. Důvodem bylo čtvrteční jednání Senátu, na jehož programu bylo i projednání novely zákona o návykových látkách v podobě, v jaké jsme ji ve 3. čtení nedávno přijali ve Sněmovně. Novela obsahuje několik zásadních změn, které by i menším producentům výrazně usnadnily zapojení se do pěstování konopí pro léčebné použití, stejně tak jako pěstování konopí technickširša také jeho širší průmyslové využití.

Nejde o nic menšího, než o umožnění využití plného potenciálu této rostliny pro pacienty, podnikatele, jejich zaměstnance, a tím nakonec i státní kasu. V důsledku jde tedy o budoucnost nás všech. A vzhledem k tomu, že aktuálně navrhované změny sebou nenesou žádnou novou regulaci užívání psychoaktivního konopí dospělými občany pro osobní potřebu, rozhodně nejde o kdovíjak progresivní či liberální balík návrhů. Jeden by si proto i dovolil doufat, že Senát novelu v podobě námi navržené schválí a nebude vymýšlet žádné zlepšováky, co?

Věci se začaly komplikovat poměrně rychle. Konkrétně v okamžiku, kdy jsem zjistil, že senátor Kraus za ODS skutečně podal a v rámci výboru také protlačil pozměňovací návrh, který by způsobil, že pěstování rostlin konopí pro léčebné použití bude umožněno jen těm subjektům, které doloží splnění podmínek správné výrobní praxe, ač při samotném pěstování k žádné sofistikované výrobě nedochází. Něco takového představuje investici v řádech milionů až desítek milionů korun. Skutečně zde nevidím jiný důvod pro toto omezení, než snahu o udržení trhu v rukou několika velkých hráčů. Ostatně o tom jsem psal už ve svém předchozím statusu.

Návrh senátora Krause by v případě přijetí Senátem byl problematický i z dalších důvodů. Obával jsem se, že se nám do Sněmovny vrátí taková verze legislativního textu, která by v součtu stále přinášela některé klíčové pozitivní změny a svědomí by nám tedy nedovolilo nechat ji takříkajíc spadnout pod stůl při neúspěšném pokusu o přehlasování. A zároveň by se pro další poslanecké kluby nelišila od Sněmovnou původně schválené verze do té míry, aby jim zabránila senátní verzi podpořit a přinutila je doopravdy se pokusit o její přehlasování.

Tyhle starosti vzaly rychle za své po čtvrtečním jednání pléna Senátu. Tam došlo k věci, kterou jsem považoval za krajně nepravděpodobnou, neboť by v podstatě zabila jeden z nejprůlomovějších bodů novely, na kterých jsme se ve Sněmovně shodli. Totiž navýšení limitu obsahu THC v technickém konopí z 0,3 % na 1 %. Došlo totiž k předložení návrhu s přesně opačným účinkem, tedy návratem zpět k hodnotě 0,3 % THC. Byla to pro mě slušná studená sprcha, tím spíše, že návrh získal v Senátu většinovou podporu. A na základě čeho ji získal? Na základě stanoviska slovutné Národní protidrogové centrály psaného oběma ukazováky jejího šéfa Generála Frydrycha. Nejinak tomu bylo i s návrhem senátora Krause, avšak ten byl podložen jen několika větami, které argument ani nepřipomínaly.