Po knize „Žijme tak, jako bychom dnes zemřít měli“ vychází „Krok do tmavé noci“ - částečně i zájmem veřejnosti vyžádaná druhá kniha o arnoleckém rodákovi Josefu Toufarovi.

K napsání těchto řádků mě přiměl zejména pocit, že je správné, aby co nejvíce lidí vědělo, že atmosféra setkání v Arnolci byla alespoň pro mě opravdu povzbuzující.

Aby co nejvíce lidí vědělo, že kulturní dům v Arnolci byl zaplněn do posledního místa lidmi, které zajímal a zajímá osud faráře ubitého v roce 1950 estébáky.

Aby co nejvíce lidí vědělo, že jsem chvílemi v Arnolci cítil jakousi směs hrdosti a dojetí.

My Češi máme totiž často tendenci si připomínat zejména „své“ zbabělce a zloděje a již mnohem méně mluvíme o „svých“ mučednících a hrdinech. Páter Josef Toufar je mučedník a hrdina a nebyl a není sám.

Básník a historik Zbyněk Hejda prý řekl, že Miloš Doležal vrací Vysočině její paměť. Já si dovolím neskromně dodat, že nejen Miloš Doležal a nejen Vysočině.

Existují totiž desítky, stovky lidí jako jsou například Miloš Doležal nebo starosta Arnolce Ladislav Fiala, kteří se neustále snaží probouzet v nás všech to lepší a to někdy i neúprosným odkrýváním pravdy o naší minulosti.

Nevydržel jsem to a nakonec si dovolím alespoň na závěr připomenout slova z kázání P. Josefa Toufara:

„Žijme tak, jako bychom již dnes zemřít měli, žijme pečlivě jako moudří a vykupujme si časem vezdejším život věčný.“