Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych se také rád vyjádřil k téhle tematice, protože k tomu vždycky vystupuji a snažím se své názory sdělovat. My se dnes potýkáme s epidemií a s porozuměním a s ulehčením sledujeme kroky vlády, které učinila. Také se odborníci ptají, kdo byl ten nultý pacient, kde vlastně ta epidemie vznikla. My tady v tom tématu, o kterém teď mluvíme, také máme co činit s epidemií, jenom ji nazýváme kalamita. A také bychom si možná mohli klást otázku na ten původ té epidemie, na ten původ té kůrovcové kalamity, kde to vlastně vzniklo.

Já bohužel musím říci a zopakovat, že vlastně taková první masivní kůrovcová kalamita byla - v té novodobé době, kterou tedy sledujeme, kam se díváme a pomíjíme-li ty historické důvody, které zmiňovali kolegové z těch, řekněme minulých staletí - tak to byl rok 2007 orkán Kyrill, ponechání padlého dřeva v prvních a druhých zónách bez asanace. Tehdy ministrem, který o tom rozhodl, byl ministr životního prostředí Bursík. A z toho tehdy vznikla kůrovcová kalamita.

Tehdy jsme proti tomu velmi protestovali. Obě krajské samosprávy - jihočeská i plzeňská - proti tomu konaly mnoho různých kroků a protestů. Ale tehdy byl názor ten, že kůrovec je součástí přírody a ta příroda si s tím bude umět poradit, že si s ním poradí, že je třeba ho nechat být a v té divočině, která se tehdy na Šumavě začínala - hlavně tedy ideologicky - rodit, tak bude hrát svoje místo vedle stromů, zvířátek, veverek, srnců, tak taky bude tady součástí té přírody kůrovec.

Samozřejmě, že část těch kůrovcových stromů na Šumavě se vytěžila. Mimo jiné taky proto, aby se zabránilo proniknutí té kalamity do sousedních porostů našich sousedů v Bavorsku, ale hlavně v Rakousku, kde jsou ty lesy, s kterými sousedí národní park, lesy soukromé, lesy hospodářské. Patří tedy z větší části klášteru ve Schläglu. A přesto se ta kalamita začala šířit.

Vím, že ti, kteří zastávají tu teorii divočiny na Šumavě, by mě teď nejraději ukřičeli, budou mne kritizovat. Pokud se někdo seznámí s mým vystoupením, budou říkat, že kůrovec uletí pár metrů. Není tomu tak. Kůrovec jednak může letět větší počet metrů a kilometrů, ale také se kůrovec bohužel převáží při různých přesunech dřeva nedostatečně asanovaného, které se vozí na různá místa České republiky.