Ovšem poslední Klausův návrh vypadá, jako by si snad Klausovu masku nasadil jakýsi kolektivista, nepřítel svobody, který chce z pozice všemocného státu usměrňovat společnost. Kontrast mezi tímto Klausem a běžným Klausem je tím ostřejší, vzpomeneme-li si na jeho jen pár dní staré výroky, kdy se ve sněmovně vyjadřoval k regulacím alkoholu pro vodáky či kouření v soukromých hospodách. Klaus navrhuje, aby smazání obsahu na sociálních sítích bylo státem stíháno a trestáno pokutou nebo i vězením.

A co je ještě horší? Lidé, kteří dávají na odiv své pravicové smýšlení, vesměs tento návrh podporují s tím, že svoboda slova tak bude konečně zachráněna.

Co je vlastně na návrhu Václava Klause ml. špatně? Cožpak Facebook a Twitter necenzurují obsah? Cožpak na těchto sociálních sítích nejsou soustavně potlačovány pravicové postoje ve prospěch názorů progresivně levicových, neomarxistických, ekologistických a multikulturalistických? A co víc, nezačínají se takto politicky diskriminačně chovat i další společnosti a firmy, např. PayPal nebo Uber? Ano, to vše je v zásadě pravda. Svoboda trpí. Nikoliv jen svoboda slova. Ti, kteří si opravdu přejí svobodu, jsou na okraji dění. A nejen ti, kteří si přejí svobodu, ale v podstatě každý, kdo vystupuje proti současnému politickému, kulturnímu a intelektuálnímu establishmentu (což je množina lidí, která má se zastánci svobody jen pouhý určitý průnik). To je obecná situace, nikoliv jen problém sociálních sítí.

Co s tím? Je nesmírně snadné říci, že Facebook cenzuruje, a tak jej tedy donuťme zveřejnit vše. Ale o co nám vlastně jde? Facebook potlačuje určité politické postoje, např. odmítání islamismu, prosazování národní suverenity, atd. Dobře, jde nám o svobodu? Pak ji ovšem nemůžeme prosazovat donucením – to by byl nepřekonatelný rozpor.