Dnes kdekdo křičí, že Zeman bere Sněmovně její roli a suverenitu v politickém systému. To by ale nebylo tak snadno možné, kdyby Sněmovna už dříve svoji legitimitu a důvěru neztrácela. Sněmovně ji ztrácela tím, jak se v ní v posledních časech vládlo. Postupně se stalo běžnou normou, že se vládní koalice skládaly pomocí přeběhlíků a korupce.

Po volbách to na chvíli vypadalo, že 118 hlasů podpory konečně vytvoří jasný mandát vládní většině. Dlouho to nevydrželo. Vládní většina se postupně rozpadala a nakonec došlo k úplnému překreslení povolební mapy. Nečasova vláda se nakonec držela u moci jen za cenu korupce poslanců. Vládní koalice postupně destruovala svoji legitimitu. Policejní akce pod vedením pana Ištvána pak byla jen smrtelnou ranou.

Své selhání vládní koalice nakonec sama přiznala. Miroslava Němcová odsoudila ztrátu skrupulí při rozdělování trafik. Karel Schwarzenberg hovořil o prachsprostém vydírání, kterému museli vyhovět při udržování většiny. Vlastně tím veřejně přiznali, že nemají mandát k tomu, aby dále dělali vládní politiku. Jako by jim nedocházelo, že za této situace je absurdní konstruovat znovu vládní většiny a mluvit o nějakých stojedna podpisech.