Bez ruské ropy jsme se mohli obejít daleko jednodušeji. Kdyby měl Transalpský ropovod dostatečnou kapacitu. Což mít mohl.

Státní podnik MERO (Mezinárodní ropovody) otázku kapacitního problému řešil z pozice akcionáře Transalpského ropovodu už od roku 2014. Jednalo se o investici cca 300 milionů korun. Všechno bylo předjednané.

Pak přišel Babiš coby ministr financí, pod kterého podnik MERO spadal, a jeho řádění. Výsledkem byla obměna velké části představenstva a následný krach celého projektu. O tom, co všechno z obměny představenstva Babišovi káplo, lze jen spekulovat.