Dala se proto samozřejmě očekávat odvetná opatření ze strany Kremlu, což se také stalo. Co vzbudilo opravdové zklamání, byla reakce některých členských zemí.

Ruská odveta

Aby Rusko odvrátilo debakl své měny na trzích, musí podle Putinova dekretu z 31. března státy označené Ruskem jako nepřátelské, což jsou všechny členské země EU, za odběr plynu platit v ruské měně. Platba má probíhat tak, že státy či firmy platící za plyn si otevřou účet u Gazprombank, kam se vloží částka v eurech nebo dolarech a peníze se následně převedou na rubly.

Většina evropských zemí ústupky Rusku zprvu odmítala a hovořila o nutnosti postupovat jednotně. Německá vláda dokonce označila takové jednání za vydírání (více ZDE). Přesto se ale jednota kolem sankcí začala pomalu drolit.

Rusko v reakci na neochotu platit v rublech pozastavilo dodávky plynu do Polska i Bulharska a následně už v některých státech vyjádřili distributoři plynu ochotu platit Gazprombank za plyn v rublech.

A jak se ukázalo, některým státům bohužel nedělá problém platit Rusku za plyn v rublech tak, jak nově žádá Kreml. Objevily se už zprávy o tom, že na nové ruské podmínky plánovali přistoupit distributoři plynu z Německa, Rakouska nebo ze Slovenska (více ZDE).