Takový „všelék“ na problém (ne)placení alimentů navrhuje paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Dle mého názoru nekoncepčně. Namísto řešení problému přinese návrh nový byznys pro exekutory.

Na první pohled vše vypadá jako chvályhodná myšlenka. Rodič s dětmi se už nebude muset bát toho, že by se dostal do tíživé finanční situace, pokud druhý rodič náhodou nebude platit alimenty. Vymáhání pohledávek od neplatícího rodiče přejde ze státu na exekutory a porozvodový byznys bude opět rozkvétat.

Předem chci říci, že osobně v žádném případě nesouhlasím s neplacením výživného! Ale protože se touto problematikou opravdu šest let intenzivně zbývám, nevidím základní problém v alimentech, ale v tom, jak se právníci, sociální pracovníci a soudci pasou na rozeštvávání rodičů proti sobě. Stačilo by někdy naučit rodiče stresované rozchodem a rozvodem spolu mluvit, jak to chce například Cochemským model.

Z osobní zkušenosti vím, jak mnohdy jednostranný bývá pohled českých soudců na rodiče, kteří si v oblasti výživného řeší své osobní komplexy a zatrpklosti vůči druhému pohlaví. Četl jsem stovky soudních rozhodnutí, abych si udělal obrázek o tom, jak se tento problém v České republice řeší. Za největší perličku považuji vyměřování výživného na děti z příjmů, které by rodič mohl mít, kdyby neztratil práci. Ale on ji ztratil…