Extrémní smogové situace netrápí jen Ostravsko. Třeba ve Zlínském kraji byly před týdnem hodnoty polétavého prachu dokonce vyšší než v Pekingu. Jen loni zabil špinavý vzduch podle vládních studií desetkrát víc Čechů než autonehody. Hlavní podíl viny přitom nese závislost na fosilních palivech a plýtvání energií. V Česku například zbytečně běží zastaralé uhelné elektrárny, které vyrábějí elektřinu na vývoz. Také asi 300 tisíc domácností stále spaluje uhlí v domácích kotlích a ministerstvo životního prostředí dokonce z fondů EU financuje nákup nových kotlů na uhlí.

Antifosilní zákon by jasně stanovil, jak se Česko bude zbavovat závislosti na fosilních palivech. Určil by cíle a postupné kroky pro snižování emisí skleníkových plynů. Tato opatření by snížila smogové znečištění. Zákon by zároveň snížil výdaje za ropu a plyn a rozhýbal investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Přinesl by větší energetickou bezpečnost státu. Podle analýzy renomované brněnské firmy EGÚ a Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy by zároveň zajistil na 9000 nových pracovních míst v energetice.

Podmínkou přípravy zákona bylo, že neohrozí konkurenceschopnost státu. Právě toho se bojí ministr Brabec. Česko je přitom závislé na fosilních palivech až z 80 procent. Každý rok odtečou z české ekonomiky řádově stovky miliard korun za dovoz ropy a zemního plynu. Každému tedy musí být jasné, že právě snížení závislosti na uhlí a ropě povede k větší konkurenceschopnosti země. Nejlepším příkladem toho je Británie, kde zákon již řadu let platí a posiluje tamní ekonomiku, snižuje účty za energie a navyšuje počty pracovních míst.