Pane předsedo Evropského parlamentu, drahý Martine, pane prezidente Evropského židovského kongresu, drazí přátelé, dámy a pánové,

Dovolte mi parafrázovat velmi známý citát jednoho klasika: "Neptej se, koho zabili. Tebe zabili." V tomto smyslu jsem samozřejmě Charlie, ale zároveň jsem jedním z dvou stovek dětí, které zabil Tálibán v Péšávaru, jsem jedním z dvou tisíců občanů, které pobil Boko Haram v Nigérii, jsem jedním z šesti miliónů Židů, které zavraždili nacistév Evropě. Jistě, nejsem Žid, ale na tom nezáleží. Víte, že Kennedy řekl: "Jsem Berlíňan." Nebyl formálním Berlíňanem. Byl Berlíňanem v hlubším slova smyslu. A tak jsme my všichni z tohoto úhlu pohledu, v berlínském smyslu, Židé, lidé od Čadského jezera, děti z Pákistánu, francouzští novináři.

To však nestačí. Nemůžeme vyjadřovat pouze svou solidaritu, nemůžeme pouze organizovat protesty a demonstrace. Obávám se, že to lze vnímat jako nějakou novou formu appeasementu a nového pokrytectví.