Zákon, o jehož potřebě se mluví dvacet let, Šumava nutně potřebuje. Pro největší a místy už notně zdevastované chráněné území v zemi jde o klíčový dokument. Upřesňuje jeho vztah k místním obyvatelům, územnímu rozvoji a obcím a určuje jasná pravidla ochrany přírody. A také usměrňuje využívání parku pro turistiku, rekreaci a vědecký výzkum. Jestliže se dva pohledy na Šumavu nejsou schopny shodnout, nezbývá, než rozhodnout jasným nastavením pravidel, tedy speciálním zákonem. Bez něj se bude Šumava dál motat v začarovaném kruhu pochybností.

Na Šumavu je třeba vrátit řád a dát konečně pojítko mezi tři klíčové prvky: efektivní ochranu přírody, kde se první zóna s nejpřísnějším režimem v čase může rozšiřovat, ukáže-li se, že podmínky pro ochranu splňuje; místní obyvatele a návštěvníky Šumavy. Jen tak se toto území stane místem, kde vedle přírody bude prostor i pro udržitelný rozvoj. Kam turismus přinese ekonomický růst a potřebnou stabilitu, aniž by na to příroda doplácela. Snad se tím i předejde kauzám, které pak řeší policejní vyšetřovatelé a jejichž pojítkem je snaha některých „šibalů“ na rozhádaném a nepřehledném šumavském ochranopřírodním příběhu maximálně vydělat.