Brno schválilo před rokem strategii a akční plán v oblasti drog a závislostí. Ten je založen na principu harm reduction, minimalizaci rizik, který v českém přístupu k této oblasti prosazoval Jindřich Vobořil. Tento princip se může pochlubit téměř nulovým výskytem HIV mezi injekčními uživateli či minimem závažných komplikací v důsledku nelegálních drog v prostředí nočního života. Přístup Brna ale však ohrožuje celostátní změna postoje k drogám a závislostem v důsledku nově vybrané koordinátorky, Jarmily Vedralové. Její dosavadní vyjádření zpochybňují účinnost substituční léčby a přístup harm reduction, Matěj Hollan jí proto otevřeným dopisem vyzval k jasným odpovědím na 5 otázek.

Pavel Nepustil, zakladatel Platformy pro komplexní přístup k užívání drog a závislostem, jeden z tvůrců brněnské strategie: „Hlavní změnou oproti předchozí praxi je to, že strategie i akční plán vznikly procesem tzv. racionální drogové politiky, která je založená na výzkumech a ověřených poznatcích. Byla vytvořena i ve spolupráci s aktivními uživateli návykových látek, protože ti umí nejlépe formulovat své potřeby. Zásadní je vtažení takzvaných peer pracovníků, kteří si sami prošli či ještě zčásti procházejí závislostí a pomáhají dalším lidem se ní zbavovat. Pro účinné minimalizování rizik je zásadní jednak terénní práce s problémovými uživateli drog v jejich přirozeném prostředí, a jednak substituční léčba. Obojí je podhodnocené. Existuje pouze jeden malý terénní tým pro celé Brno a metadonová substituce je kvůli chybějícím zdrojům nedostatečně provázána s intenzivní psychosociální podporou.“

Jindřich Vobořil, dlouholetý Národní protidrogový koordinátor: „Přístup Brna k drogám a závislostem je vzorový. Vychází z celosvětově prosazovaného principu harm reduction, což znamená minimalizace rizik v důsledku závislosti. Tento přístup je opakem dřívějšího tzv. abstinenčního přístupu, který se dlouhá desetiletí snažil drogy neúspěšně vymýtit a za svůj cíl pokládal svět bez drog. To je iluze, která nikdy nenastane. Závislosti na drogách či hazardu jsou, ať chceme nebo ne, součástí našich životů a musíme se s nimi naučit pracovat tak, aby závislost měla co nejmenší dopad na jednotlivce, jeho okolí i společnost. Samozřejmě v individuálním případě je třeba snažit se o to, aby se závislý člověk své závislosti nadobro snažil zbavit, v plošném měřítku je to ale naivní představa.“