Další průzkum ukázal enormní růst preferencí Pirátské strany. Po několikáté za poslední měsíce se vyhoupli na dvacet procent a mohli by začít dýchat na záda nejsilnějšímu subjektu v zemi, hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Souběžně s tím se v médiích objevují rozhovory s šéfem Pirátů Ivanem Bartošem, který začíná pomalu připouštět, že by se stal premiérem.
Má to však několik ale. Za prvé, a to je nezpochybnitelný fakt, aby se Bartoš po volbách v příštím roce na podzim stal předsedou vlády, museli by Piráti (nebo případná jejich koalice s hnutím STAN) volby vyhrát a na čísla porazit hnutí ANO. V opačném případě bude situace podstatně složitější.
Důvod je prostý. Prezident Miloš Zeman se konzistentně drží názoru, že sestavením vlády pověří lídra vítězné politické strany či hnutí. Nic nenasvědčuje tomu, že by se prezident republiky příští rok zachoval jinak.
Za druhé, což nelze v praxi ověřit jinak než volbami, ve sněmovních kuloárech se začínají množit informace, že průzkumy, které Pirátům přisuzují oněch rekordních 20 procent, nemusí odrážet realitu.
Průzkumy? Prý to může být jinak
„Asi takhle, osobně příliš nemám v lásce Piráty ani Babiše. Oba ty subjekty se vyznačují jistou nepředvídatelností, jenže u ANO je to riziko podstatně nižší. Nejsem sám, kdo Piráty vidí jako větší hrozbu, než je Babiš. Existují tu delší čas náznaky a informace, že je snaha Pirátům uměle navyšovat čísla a de facto tím manipulovat veřejné mínění s cílem srazit Babišovi reálné možnosti složit po volbách koalici. Jak si ten skokový nárůst vysvětlit racionálně? Myslíte, že voliče zaujaly jejich arogantní výstupy? Nebo Ferjenčíkovo nevzdělanecké plácání o daních? Nebo dokonce Hřibovo carské řízení Prahy? Myslím si to já a je o tom přesvědčena spousta dalších, co se v politice přímo či nepřímo pohybují léta, že ty průzkumy jsou přestřelené záměrně. Jestli na to lidi naskočí? Doufám, že ne, ale uvidíme,“ sdělil naší redakci dobře obeznámený zdroj ze Sněmovny.
Za třetí, otazníky visí nad samotnou předvolební koalicí Pirátů a hnutí STAN. Zkušenost nás učí, že dokud není všechno finálně domluveno, není nic jisté. A jisté to zpravidla nabývá ani poté, co jsou dohody podepsány. Zkušení matadoři dlouhodobě tvrdí, že předvolební koalice je jistá až ve chvíli, kdy jsou oficiálně podány kandidátky a vytištěny volební lístky.
"Zničí STAN jako Zelené"
„Někteří kolegové ze STAN začínají mít pochybnosti, jestli sází na správného koně. Názory z pirátských diskusí, že chtějí volební spoluprací STANu vyluxovat hlasy, a tím ho odstavit a definitivně vymazat, jako se jim to povedlo v případě Zelených, dost rezonují a vnímají to všichni včetně kolegů ze STAN. Kromě toho jim samotným poslední dobou rostou preference a stopro by jim bylo příjemnější jít do voleb sami a nakonec se připojit ke vznikající trojkoalici. Nezapomeňte, že Starostové dlouho fungovali pod křídly TOP 09. Spojit se s levičáky a kryptoanarchisty by nebyl moc pochopitelný obrat, “dozvěděli jsme se ve sněmovních kuloárech. Zdroj si pochopitelně v rámci slibu i novinářských zvyklostí necháme pro sebe.
Dále nicméně prozrazuje, že v rámci samotného STAN pevná jednota nad spoluprací s Piráty neexistuje. „Je to iluze a záměrně budovaný obrázek. Vedení to sice odkleplo, ale zdaleka ne všichni s tím byli oukej. O nižších úrovních ani nemluvě. Ambiciózního Rakušana jistě láká představa být vicepremiérem a řídit nějaký velký resort s množstvím výhod i možností. Neříkám, že to není normální lidská reakce. Když vás někdo pozve na raut nebo obří hostinu, taky přijdete. Otázkou je, aby to pro ně nebyla hostina poslední,“ dodává náš zdroj.
Fotogalerie: - Piráti a STAN
Zajímavé pohledy na možnou spolupráci nabízelo kolem samotného prvního schvalování ze strany Pirátů i jejich internetové diskusní fórum. Vnitrostranická pirátská debata totiž zdaleka nebyla tak jednoznačná, jako výsledky internetového referenda, kde členové Pirátské strany spolupráci posvětili.
Častým námětem diskusí byl klíč k obsazování společných kandidátek i jejich složení. Zatímco Pirátská strana má podle vlastních členů perfektně propracovaný a demokratický systém výběru kandidátů, u STAN prý těžko říci, koho by na společnou kandidátku dostali. Nadto mnozí členové vyjadřovali obavu, že je voliči starostů tzv. vykroužkují a ve společném sněmovním klubu budou mít víc poslanců.
„Za mě první ‚Určitě ne‘ z prostého důvodu, že je STAN napříč republikou vnímán velmi odlišně a v některých krajích bude vysloveně koulí na noze, zatímco v jiných nás známými jmény hravě vykroužkuje. Moje obava je, že dáme dohromady našich 17 procentních bodů a jejich 5 procentních bodů a z toho součtem získáme krásných 17 bodů, jen třetina až polovina pak budou poslanci za STAN. Na volebních koalicích má co získat vždy jen slabší ze dvou partnerů. My máme jen co ztratit. Podle mě jsou všechny ty opoziční kecy o volebních koalicích jen trapným divadélkem na voliče, ze kterého nikdy nic nevzejde – je to vlna, po které bychom se vozit nemuseli,“ uvedl k tomu na fóru člen předsednictva Michal Gill.
Padla i vážnější slova. „Ve STAN jsou samozřejmě šméčkaři; proto je třeba aplikovat co nejdemokratičtější a nejtransparentnější způsob skládání kandidátky, abychom mohli s sebou vzít nahoru ‚ty dobré‘ a pak bude jedno, kdo v našem poslaneckém klubu bude,“ vyjádřil postoj další z Pirátů.
Poněkud ostřejší výměna názorů se rozjela k tématu, zda Starostové a nezávislí patří do partičky „špinavých politiků“. Jedni argumentovali, že se od pochybných skupin dávno odstřihli a jsou čistí, jiní tomu nevěřili. „STAN do téhle partičky patří. Děvka, která jde s každým,“ Pirát z Plzeňského kraje, kterému se ihned dostalo odpovědi, že STAN křivdí.
„Píču a šišky, jen krysy utekly z děravých necek TOP 09 a hledají nový výtah, co jim udrží koryta. Zbytečná firma,“ kontroval již zmiňovaný plzeňský Pirát. „Rozhodně ne. Nemusíme se starat o každé opuštěné stěně. Člověk nevstupoval do Pirátů, aby podporoval takový politický popík STAN,“ přidal další diskutér. Podobných příspěvků k tématu tehdy padlo na pirátském fóru nepřeberné množství.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
